Vaše andulky mohou onemocnět též v důsledku nedostatečné péče.Pokud se jedná o závažnější příznaky – musí diagnózu stanovit zvěrolékař.Příznaky častých onemocnění byste měli dobře znát, abyste mohli vždy rychle a správně reagovat.Nenormální chování ptáka bývá první známkou porušeného zdraví.
Zánět střev: nejčastější se vyskytující poruchy trávení.Může být způsobeno nevhodným nebo zkaženým zrním ( staré, plesnivé, namrzlé…)Zánět střev poznáváme podle trusu, bývá vodnatý, pěnivý, nebo je odlišně zbarven.Když se pták zbavuje trusu, krčí se a křiví záda.Podáváme místo vody neslazený heřmánkový čaj a dřevěné uhlí.
Zánět sliznice ve voleti: způsobuje náhlá změna krmení nebo zkysaná vaječná směs( důsledek rozkládajícího se kyselého nebo zásaditého krmiva)
Dýchací potíže, rýma a nachlazení: Příznakem je kýchání, výtok z nozder, často také zanícené oči. Postiženi bývají většinou zhýčkaní pokojoví ptáci. Příčinou nachlazení může být i příliš studená voda na pití, průvan nebo pokles teploty.
Úspěšná bývá terapie teplem, např. zahřívání lampou s infračerveným světlem nebo alespoň obyčejnou stolní lampou, která ohřeje místo, kde pták sedí, na 30 až 33 °C.
Psitakóza: Někdy označovaná jako papouščí nemoc. Původcem nemoci jsou drobné bakterie z rodu Chlamydia, dříve považované za viry. Je známo, že touto nemocí trpí ve volné přírodě řada ptačích druhů.
Papoušci se mohou nakazit buď kapénkovou infekcí od nemocného ptáka, nebo stykem s infikovaným prostředím, v němž krátce předtím přebýval nemocný pták. Výměšky nemocných ptáků totiž obsahují zárodky nemoci.
Nemoc může probíhat v akutní formě, s velmi rychlým uhynutím během několika málo dnů. Přitom se zpravidla zjišťují otoky spojivek s výtokem z očí, někdy i nosních otvorů. Velmi rychle nastupuje ztráta tělesné aktivity a úplné odmítání krmiva.Dostaví-li se přitom ještě průjem, je uhynutí velmi rychlé.
Prašivina andulek – Vápenka:
Toto onemocnění, známé jako vápenka, se u andulek projevuje hlavně na zobáku, obočí, hlavě a nohách.
Rohovina zobáku je jakoby proděravělá četnými dírkami, kůže v okolí zobáku a očí zduřuje a je rovněž jakoby proděravělá. Podobné změny jsou zřejmé i na prstech, kde dochází k silnému bujení rohovitých šupinek, často až do absurdních rozměrů. Někdy bývá ložiskovitě postižena i některá opeřená část těla (okolí kloaky).
V pokročilejších případech ptáci chátrají, často je možné pozorovat obtížné dýchání.
Léčba vápenky je zcela jednoduchá. Účelem léčby je udusit pod nátěrem nějaké neprodyšné látky roztoče, kteří nemoc způsobují. Můžeme na to použít např. lékařskou vazelínu. Asi nejjednodušší je použití stolního oleje, do kterého namočíme vatovou tyčinku (požívanou v kosmetice), a potíráme jím postižená místa. Toto opakujeme 2 - 3 krát denně po dobu nejméně 5 dní.
Jakmile se nemoci zbavíme, je nezbytné důkladně vydezinfikovat celou klec či voliéru, kterou pták obýval, aby se znovu nenakazil. Zvláště důležité je vyměnit bidélka, protože právě pod kůrou se roztoči s oblibou schovávají.
Vyvolává jej parazitický roztoč Knemidocoptes pilae.
Červený ptačí roztoč: Pokud je pták v noci neklidný, mláďata jsou slabá nebo umírají v budce, vypadá to na tohoto cizopasníka, který saje krev a je aktivní v noci. Přes den se roztoči drží ukryti ve spárách a štěrbinách, eventuálně je můžete rozpoznat jako světle šedý povlak. Metoda ke zjištění těchto parazitů: Přikryjte klec na noc světlým šátkem, ráno jsou v záhybech na spodní straně šátku k rozpoznání roztoči jako tmavě červené kuličky.
Napadení roztoči zabráníte důslednou čistotou a výměnou budky. Prostředek proti parazitům používejte jen na klec, nikdy ne na ptáka samotného.
Trhání a požírání vlastního peří: Bývá u andulek časté jako doprovodný příznak onemocnění vápenkou nebo jako příznak napadení jinými kožními cizopasníky. Může však jít i o postižení kůže a peří plísněmi.
Léčba by se měla zahajovat až po vyšetření veterinářem.
Prostředky používané na peří by pokud možno neměly být mastné, protože většina andulek zamaštěné peří vytrhává.
Francouzské pelichání:Dost často se stává, že mláďata krátce před nebo po opuštění budky ztrácejí pera, a to letky, ocasní pera a část drobného peří.Tyto andulky nelétají, poskakují po zemi a proto se jim říká „ skokani“ Tento zjev se poprvé vyskytl ve francii – odtud pochází název „ Fr. pelichání“.ptáky postižené touto nemocí nedoporučujeme nechávat hnízdit – nemoc je dědičná ( podle teorie je způsobeno tím, že rodiče krmí mláďata v prvních 10 dnech hlenem ze žaludku chudým na bílkoviny. - stres v důsledku přemnožení a také předčasné snášky a rozmnožování mimo sezónu,
Porucha jater:Způsobeno potravou příliš bohatou na tuky a bílkoviny.Tomuto onemocnění předcházíme dobře vyváženou stravou – nepodáváme vaječné krmivo.
Zlomeniny: Zlomeniny se vyskytují hlavně u andulek chovaných v bytě. Postihují většinou křídla a nohy. Opatrně převezeme andulku k veterináři. Zlomeniny se hojí rychle, ale během léčby necháváme ptáčka v bezpečí klece.
Permanentní pelichání:
Vyskytuje se u andulek chovaných celoročně v teplých bytech. Zde nejde o specifickou nemoc, ale pouze o přizpůsobení trvale teplému a suchému prostředí.
Léčebně je možno doporučit pobyt na otevřeném prostoru s dodržením přiměřené délky nočního spánku v chladnějším prostředí.
Škrkavky:
Jde o oblé červy, parazitující v tenkých střevech ptáků. Andulky se nakazí nejspíše krmivem, potřísněným trusem domácích nebo volně žijících ptáků, obsahujícím vajíčka škrkavek.
Zadržení vejce - Příčinou může být podchlazení v průběhu snášky, prodělané záněty vejcovodu, nepříznivý tvar nebo velikost vejce, někdy i nedostatečně zvápněná skořápka, tedy pružné vejce a také křečovité stažení vejcovodu. Postižené samičky zaujímají vodorovnou polohu, hlavu natahují dopředu a obtížně dýchají. Není-li pták vyčerpán, často pomáhá jeho přemístění do prostředí s teplotou 30 - 32 °C k uvolnění křeče a snesení vejce. Pokud ani toto nepomůže vyhledáme veterináře
Dna :Je nemoc vyskytující se především u andulek chovaných doma. Předpokládá se že jde o metabolickou poruchu a současně o poruchu funkce ledvin. Projevuje se vystupujícími uzlíky v okolí kloubů a šlach na nohách. Tyto uzlíky jsou bílé barvy se začervenalým okolím a otokem, vždy pro ptáka silně bolestivé. Andulky jsou skleslé, unavitelné a nevydrží stát na obou nohách.Močový podíl trusu je v akutní fázi onemocnění velmi řídký a značně objemný. Obvykle zde dochází k záměně za průjem. V tomto případě může dojít za nevhodné léčení k uhynutí. Při léčebných zákrocích je třeba vyprázdnit vzniklé uzlíky na nohách po důkladné dezinfekci propíchnutím vypálenou jehlou a vymačkáním. Úleva pro andulku je téměř okamžitá, ale je třeba počítat s opakovaným zhoršením. Tuto léčbu je třeba doplnit podáváním prostředků ovlivňujících rozpustnost kyseliny močové, např. ALKALIT. Souběžně s těmito léčebnými zákroky je třeba vyloučit z krmné dávky živočišnou bílkovinu a po dobu akutních příznaků nepodávat žádné vitamínové doplňky. Velmi dobrá naděje na vyléčení.